66 Především proto, že západní část proslulé silnice je obecně považována za atraktivnější, rozhodli se organizátoři jízdy pro letošek nesledovat Route 66 v „klasickém“ směru z východu na západ, ale jako místo startu zvolili Los Angeles. Rovněž se v předpokládaném itineráři drželi jihovýchodních států USA, kde si valná část zachovaných úseků Route 66 podržela svůj původní kolorit. Je pochopitelné, že s ohledem na vývoj počasí v této části Spojených států ve druhé polovině letošního října, došlo k některým korekturám původně plánované trasy, ale v podstatě se jednalo, jak již bylo uvedeno v titulcích, o expedici z LA do Nového Mexika, přesněji do města Albuquerque, a zpět. Důvod návratu do výchozího místa byl zcela prozaický, protože z technického hlediska bylo letošní “objevování Ameriky“ zajištěno na základě v USA běžně fungujících institucí, jakými jsou půjčovny motocyklů a automobilů, a zapůjčenou techniku bylo potřeba vrátit...

66 Při výběru jednostopé techniky byla volba obou protagonistů dost odlišná. Mirek Backa se rozhodl pro klasiku nejklasičtější a jeho partnerem na dobu téměř čtrnácti dnů se stal Harley Davidson Heritage Softtail. Dalibor Gondík podlehl zvědavosti a rozhodl se vyzkoušet stroj americké značky, která vznikla teprve v roce 1954 - Victory Vegas - poháněný dvouválcem 1500 cm3   se senzačním průběhem točivého momentu a nesmírně pohodlný. Oba stroje tak přesně korespondovaly s duchem celé akce a pro jízdu po Route 66 se hodily jako žádné jiné. Základní výbavu jezdců ještě doplňovalo kožené oblečení a dvě přílby - otevřená a integrální.

66 Jízda po Route 66 byla pro všechny zúčastněné opravdu zážitkem na celý život. Zejména v oblastech, kde cesta prochází pouštními oblastmi nebo přírodními rezervacemi. Překvapující je kupříkladu kvalita asfaltového povrchu vozovky, po které již léta projede nějaké vozidlo pouze jednou za čas. Benzinová čerpadla, ale i motely a jiná zařízení kolem silnice, především odstavené automobily, jsou většinou ve stavu, v jakém je jejich majitelé nebo uživatelé před léty opustily. Povětrnostní vlivy jsou vzhledem k převládajícímu suchému počasí minimální. To vše vyvolává pocit pohybu v jakýchsi kulisách, protože za čímkoliv reálným - kupříkladu fungující čerpací stanicí, motelem, poštovním úřadem - je potřeba vydat se přinejmenším k nejbližší dálnici. A i v místech, kde se u Route 66 vyskytují lidé, vypadá vše, jako by se zde zastavil čas.

66 Právě proto, že provoz na historických úsecích Route 66 je opravdu minimální, byl i kontakt našich motorkářů s pověstnou americkou dopravní policií zanedbatelný. Ta se totiž vyskytuje především tam, kde se něco děje a kde je potřeba něco řešit. Na Route 66 snad byli Češi podezřelí jedině tím, že jeli i po úsecích, které vlastně nikam nevedly, nebo zastavovali tam, kde nebyl důvod - třeba kvůli fotografování - jemuž mimochodem fotograf Jiří Křenek věnoval skutečně spoustu času, takže příznivci jeho snímků se mají opravdu na co těšit. A tak se nakonec do bližšího kontaktu se strážci pořádku dostali jezdci na Harleyi a Victory i jejich doprovodné vozidlo pouze v jednom případě, a to v novomexické indiánské rezervaci, při jejímž průjezdu zaujal pozornost amerických policistů právě jejich neobvyklý způsob jízdy.

I zde se to ovšem obešlo bez osobního kontaktu, a účastníci výpravy jenom intenzivněji vnímali pozornost policistů.

66 Na amerických silnicích je obecně velmi silně přítomna autorita dopravních policistů a respekt před nimi, takže je celkem pochopitelné, že ani velké a silné stroje nedokázaly české motorkáře vybudit k nedodržování rychlostních limitů. Bez předchozího domlouvání je prostě respektovali... Vliv na to mělo koneckonců i chování ostatních amerických řidičů. Ti jsou mimochodem velmi pozorní a přátelští, takže každé zastavení bylo důvodem k oslovení či přátelské debatě a zastávka na neobvyklém místě (kupříkladu na dálnici mimo parkoviště) vyvolá téměř okamžitě reakci v podobě nabídky pomoci kolemjedoucími řidiči.

66 Mimořádně dobré vztahy jsou právě mezi motorkáři. Všude, kde česká výprava jenom na chvíli zastavila, je hned ostatní motorkáři velmi přátelsky zdravili a vyptávali se odkud jedou a kam mají namířeno. Zájem se několikanásobně ještě zvýšil v okamžiku, kdy se Američané dozvěděli, že pocházejí z Česka a cílem jejich cesty je právě jízda po Route 66. To už byli doslova nadšeni, zvali Čechy na kafe nebo na koblihu a chtěli se okamžitě k výpravě přidat...