SNINA, OTROKOVICE – Po čtrnácti dnech od Rally Košice se slovenský šampionát přesunul ještě o sedmdesát kilometrů východněji až k hranicím s Ukrajinou, kde se jel 2. ročník Rally Vihorlat Snina. Na startovní listině se sešli všichni kandidáti na letošní slovenský titul s vyjímkou Leszka Kuzaje. Nechyběla mezi nimi ani posádka Mikona Rally Teamu Pavel Valoušek – František Rajnoha, která tentokráte vyměnila obvyklý Suzuki Ignis S1600 (startující v Polsku) za Ford Focus WRC.

 

S touto změnou vozového parku však vyvstaly organizační problémy, protože o startu s Focusem se rozhodlo až těsně před soutěží a bylo obtížné jej připravit na soutěž. Nakonec se to podařilo a tak se Pavel Valoušek mohl po krátkém pátečním svezení postavit na start své první soutěže s vozem značky Ford. „S Fordem jedu úplně poprvé, ze začátku proto pojedu opatrně, musím se s autem hlavně sžít,“ nechtěl jezdec před startem soutěže odhadovat své šance.

 

Hned první rychlostní zkouška se jela na městském okruhu přímo ve Snině, která zavedla posádky i do místního parčíku. Hned ve druhé zatáčce dělají Pavel s Františkem hodiny a musejí znovu startovat motor. V cíli pak ztrácejí něco mále přes tři vteřiny na vítězného Cserhalmiho. „Na startu jsem si zapnul výkon auta naplno a dal jsem velký tlak na přední diferenciál. Na asfaltu se to chovalo výborně, ale když jsme s tím vjeli na bláto v parku, tak auto vůbec nechtělo zatočit,“ popsal Pavel zdržení na první zkoušce a dodal: „Pro další zkoušky už jsme se s Františkem domluvili tak, že mi během jízdy přepínal boost podle toho, jestli jsme zrovna jeli po asfaltu nebo blátě.“

 

Druhá rychlostní zkouška byla překvapivě zrušena a tak se posádky přesunuly na třetí úsek, málo přes šest kilometrů zrádný úsek po rozbahněných cestách místními lesy. Pavel Valoušek zde neměl nejmenší problémy a nadělil všem ostatním soupeřům desítky vteřin a posunul se do čela soutěže. Před úvodním servisem následoval druhý průjezd městským okruhem. Ani druhý průjezd Valouškovi nevyšel úplně podle představ.

 

„Hned v prvním kole jsme v místě, kde se po rychlém náletu zužovala cesta a následovala rychlá levá zatáčka, lehce škrtli o betonový výčnělek a udělali jsme defekt pravé přední pneumatiky. Museli jsme na něm odjet ještě zbývající dvě a půl kola, ale naštěstí se auto výrazněji nepoškodilo a ani ztráta nebyla úplně největší,“ hodnotil druhý okruh otrokovický jezdec.

 

Po servisu, kde se mechanici věnovali jen drobným opravám s vozem následoval třetí průjezd okruhem ve Snině. Tentokrát už Pavel neměl žádné problémy a opět všem svým soupeřům nadělil deset a více vteřin. Na RZ Inovce, která vedla téměř souběžně s hranicemi s Ukrajinou, se Pavlovi podařilo probrzdit jeden z retardérů. „Bohužel se nám ten retardér nepodařilo projet. Navíc nám zhasnul motor a já jsem před startováním zapomněl vypnout ALS. Dlouhé vteřiny nám pak trvalo, než jsme vůz znovu nastartovali,“ říkal zklamaně v cíli zkoušky Pavel Valoušek. V tu chvíli již vedl jen o tři vteřiny před týmovým kolegou Janem Štěpánkem. Na následující sedmé zkoušce však jel Pavel opět bez problémů, druhému Cserhalmimu nadělil 13 vteřin a Štěpánkovi dokonce 17 a upevnil si vedení v soutěži.

 

Zbývaly dvě rychlostní zkoušky a ani zde nebylo Pavlovi dopřáno v klidu si dojet pro vítězství. Na Inovcích totiž v průjezdu špičky začalo hustě pršet a Pavel zde na své soupeře poztrácel řadu cenných vteřinek. „Bohužel hned po startu začalo hustě pršet. Měli jsme obuté sliky, zatímco soupeři měli aspoň na předních kolech intermédia či mokré. Navíc zdejší asfalty jsou hodně uklouzané, nechtěli jsme rozbít auto, zvlášť když se nám mlžilo přední okno,“ popisoval důvody časové ztráty na největší soupeře. Před poslední zkouškou tedy vedli Valoušek s Rajnohou o pouhých šest vteřin před Janem Štěpánkem. Její průjezd však zvládli bez problémů, druhému Cserhalmimu nadělili v průměru 4 vteřiny na kilometr.

 

„Nevěděli jsme přesně, jak daleko za námi Štěpánek je a tak jsme jeli úplně nadoraz,“ popisoval výkon na poslední rychlostní zkoušce Valoušek.

 

V cíli se tak posádka i celý tým mohli radova z Pavlova prvního vítězství v absolutní klasifikace v celé jeho kariéře. „Jsem rád, že jsme to dokázali dotáhnout až úplně dokonce. Nejkrásnější pocit byl, když jsme stáli na cílové rampě a hrála nám česká hymna,“ zhodnotil soutěž Pavel Valoušek a dodal: „Největší zásluhu na tomto úspěchu mají mechanici, kteří dokázali za dvacet hodin seskládat závodní auto. Jmenovitě bych chtěl poděkovat Marťovi Krčmovi, Tomáši Čablovi, Michalu Vrágovi, Mariánu Krajčovičovi, Jirkovi Rosíkovi a Davidu Rajnochovi. Bez jejich přičinění bychom tu dneska nestáli.“

 

V průběžné klasifikaci slovenského šampionátu se Pavel Valoušek posunul na druhou příčku se ztrátou 86 bodů na vedoucího Tibora Cserhalmiho. Do konce sezóny již zbývají jen dva závody (šotolinové Hurbanovo se totiž s největší pravděpodobností nepojede), ten první se pojede o předposledním červencovém víkendu v okolí Rimavské Soboty.