STRUČNÁ HISTORIE RALLY
 
Barum rally Zlín napíše v letošním roce již pětatřicátý díl své bohaté historie. Na konci srpna se pojede na Zlínsku a okolí oblíbená rally  jako  součást devítidílného seriálu mistrovství Evropy jezdců. Pojďme  se podívat na předcházející ročníky zlínské rally, která se postupem let propracovala až mezi nejlepší soutěže
seriálu evropského šampionátu. 

Amatérská  soutě., která v roce  1971 začala psát historii barumky, vyrostla hned následujícím ročníkem v součást mistrovství  ČSSR  v automobilových soutě.ích.  Její diváci se tě.ili předev.ím na průjezdy legendární modré alpinky řízené Vladimírem Hubáčkem. Vět.inu startovního pole v první polovině  sedmdesátých let tvořily předev.ím vozy .koda  100, 110 či 120 za jejich. volanty seděla nejen tehdej.í domácí esa, jako Milan .id, Oldřich  Horsák,  Karel .imek nebo Jiří .edivý,
ale také jezdci nastupující generace Václav Blahna, Leo Pavlík, Milan Zapadlo a dal.í.

Pro automobilové soutě.e tohoto období byla  typická  existence  tzv. sprint etap a také kvalifikačních  či zvlá.tních okruhových zkou.ek. I při Barum rally platilo, .e ten, kdo pomý.lel na úspěch,  musel  poctivě trénovat a psát nejen úseky rychlostních zkou.ek, ale i některé "spojovačky". Řada z nich vedla po velmi obtí.ných a technických úsecích, často za tmy a nejednou v pekelném tempu. Jezdilo se v srdci Beskyd a Javorníků, trať zavítala i na slovenské území.
Nedělejme si ov.em iluze, vedle krásných pasá.í se závodilo i  na  hodně rychlých asfaltech  či naopak rozbitých .otolinách.

Domácí fanou.ek rallysportu byl zvyklý vídat soutě.ácké hvězdy začátku sedmdesátých let v Klatovech při Rally Vltava. Po roce 1974 ov.em začal svou pozornost přesouvat na stále kvalitněj.í jezdecké pole Barum rally. Ve  startovní  listině  čtvrtého ročníku figurovala taková jména jako Walter Rôhrl, Franz Wittmann, Ilja  Čubrikov  či Werner Hauck. Dlouhá  řada rakouských, německých a italských posádek přijí.děla  na  barumku i v letech následujících. Některé z nich s oblibou, jiné s obavami absolvovaly i slavnou .otolinovou rychlostní zkou.ku poblí. Strá.nice. 

 Druhá polovina sedmdesátých let byla kralováním skvělého  vozu z mladoboleslavských dílen, typu .koda  130 RS. Za jeho volantem vybojoval svá tři vítězství v soutě.i (1976,  1979,  1980) legendární Nor John Haugland. A kdy. se v letech  1977 a  1978 nedařilo Hauglandovi, první místo patřilo jeho továrním kolegům, nejprve Václavu Blahnovi a o rok později ing. Jiřímu .edivému. Na přelomu desetiletí zavítalo do tehdej.ího Gottwaldova několik rychlých italských  jezdců startujících pod hlavičkou týmu 4 Rombi Corse.

Disponovali velmi dobře připravenými vozy Fiat 131 Abarth a Fiat Ritmo.  I přesto, .e největ.í hvězdy jako posádky  "Lucky" - Fabrizia Ponz a Ceccato - de Antoni neuspěly, zanechal tým na Vala.sku velmi dobrý  dojem. V roce 1981 vybojoval za volantem Porsche 911 SC vítěznou trofej jejich krajan Andrea Zanussi. V
této době se trať Barum rally začala formovat do své moderní podoby známé a. do devadesátých let. Vedle klasických úseků Pindula a Maják rostla i krása tě.kých RZ v okolí Ka.avy  a  vznikala  náročná vsetínská sekce. Osobitý půvab klasické barumky tvořila její atmosféra společně s kouzlem nočních průjezdů na
Kopné, pod malenovickým hradem nebo průjezd přes Pindulu. 

      Při pohledu do historie Barum rally objevíme i několik skutečně výjimečně zajímavých ročníků. Vedle let 1974, 1976, 1981 a později zejména 1990 a 1991 to byl určitě i rok 1985. Na trati barumky se poprvé objevil vůz .koda  130 LR skupiny B, nástupce legendární "stotřicítky"  RS. Vozu, který při svém loučení
dokázal obsadit po nádherném souboji Křečka se .védem Jokim kompletní stupně vítězů třináctého ročníku.

Startovnímu poli patnáctého  ročníku v.ak kralovali zahraniční jezdci s vozy Renault  5  Turbo  (Maďar Ferjancz, Jugoslávec Kuzmič) a Opel Manta  či  Ascona 400 (Němci Moosleitner, Hainbach,  Richter),  absolutní  prim pak hrálo Audi Quattro, za jeho. volantem obhájil své vítězství z roku 1984 Němec Harald
Demuth. 

Po dva následující roky zamířila trať soutě.e na území Slovenska, do okolí Topoľčan. V názvu soutě.e se objevilo jméno pohoří Tríbeč, v jeho. kopcích se odehrávala  jedna  z nejkrásněj.ích středoevropských rychlostních zkou.ek Solčany - Lefantovce.

Podobnou perlu skrýval i sousední Pová.ský Inovec, nabízející jednatřicet kilometrů asfaltu a .otoliny na úseku Dubodiel - Závada. Poprvé zde triumfovali Leo Pavlík, Karel Jirátko, vedle nich. stáli na stupních vítězů i Jiří Sedlář a bronzový Armin Schwarz. Zatímco německý pilot zde odstartoval svou cestu a. do  .ir.í  světové .pičky, talent jeho přemo.itele  zhatila o tři roky později osudná havárie při testovacích jízdách. Éru vozů skupiny A zahájilo na Barum rally vítězství posádky Attila Ferjancz, dr. János Tandari (Audi Coupé Quattro). V roce  1988 přijela tato dvojice opět, reálné .ance na obhajobu vítězství jim v.ak vzala přítomnost  řady .pičkových  rakouských  jezdců v  čele s "Císařem" Franzem
Wittmannem.

Ten následující dva roky vládnul  klasifikaci soutě.e skýtající jemu a jeho  krajanům body do rakouského mistrovství.  Začátkem devadesátých let se barumka mohla v
rámci kalendáře mistrovství Evropy pochlubit vytou.eným koeficientem  10 a s ním i startovní  listinou  se  jmény  jezdců skutečně bojujících o evropský titul.

Na  skvělý souboj Fina Sundstrôma s Holanďanem  Boschem,  který pro sebe v roce 1990 rozhodl finský pilot, navázaly triumfy Belgičana Patricka Snijerse (1991,  1994) a Němce Erwina Webera (1992). Svou touhu po vítězné trofeji naplnil v roce  1993 i Raku.an Raimund Baumschlager.

Dvaadvacátý ročník byl posledním, v něm. se představil (skvělé páté místo) i jezdec, který jako jediný absolvoval v.echny předchozí barumky, Josef Sivík. Druhá polovina devadesátých let ji. patřila zejména jezdcům domácí .pičky.  Její
součástí se nejen zásluhou české licence, ale zejména díky českému (a později slovenskému) zázemí stal i Ital Enrico Bertone, který ve Zlíně poprvé zvítězil v roce  1995. Na poháru Barum rally tak po  Snijersovi  a Weberovi přibylo dal.í jméno evropského .ampiona. Jeho absence  otevřela v roce  1996 cestu k
vytou.enému triumfu domácímu Stanislavu Chovancovi, neboť  nejlépe zvládl i v.echny nástrahy dlouhé noční etapy .estadvacátého ročníku. 

      Dominantním  prvkem  na trati na konci devadesátých let se stal testovací polygon v areálu kopřivnické  automobilky  Tatra.  Ten  dokonale  vyhovoval jak Bertoneho jezdeckému stylu, tak i potenciálu jeho vozů Toyota Celica a stal se základním úspěchem jeho triumfů v  letech 1997 a 1998. Jak by si zde
Bertone počínal při pokusu o třetí vítězství v  řadě za volantem "dvoukolky" Renault Megane Maxi, zůstalo nezodpovězenou otázkou. Populární Ital ji. odstoupil po  první  rychlostní  zkou.ce  a  z vítězství se radoval polský jezdec Janusz Kulig na voze Toyota Celica.

Putovní pohár pro vítěze barumky mohl poprvé ve své historii získat trvalého dr.itele. Podmínkou jsou tři výhry v řadě a nebo pět vítězství. Jubilejní třicátý ročník rally  vyhrál  v roce  2000 zlínský pilot Roman Kresta na továrním voze .koda Octavia WRC, kdy. za svými zády nechal Itala Bertoneho. Kresta si ve  čtyřiadvaceti letech splnil velký sen a  zároveň se stal rodák z Trnavy na Zlínsku nejmlad.ím vítězem v historii barumky. Kresta triumfoval i v následujícím roce 2001. 

V roce 2002 se zku.ení pořadatelé v čele s ředitelem  rally Miloslavem Regnerem dočkali zaslou.eného ocenění . postupu mezi elitní evropské soutě.e
s nejvy..ím koeficientem obtí.nosti 20! Na  startu  se  objevilo celkem 15 vozidel specifikace WRC a 8 jezdců s prioritou FIA B! Více ne. čtvrt milionů diváků sledovalo po tři dny napínanou rally a dramatický souboj mezi dvěma výbornými jezdci.

Český .ampion Roman Kresta na octavii a italský mistr Renato Travaglia s peugeotem  přiváděli diváky do varu, kdy. jim dokázali sekundovat pouze pol.tí jezdci Janusz Kulig na fordu a Leszek Kuzaj s peugeotem. Kresta ve třetí etapě havaroval a z vítězství se radoval po zásluze Travaglia, který  ve  Zlíně udělal důle.itý krok k pozděj.ímu titulu mistra Evropy. 

  V  roce  2003 dva jezdci bojovali o evropský titul. Portugalec Miguel Campos a Bruno Thiry z Belgie, oba pilotovali vozy Peugeot 206 WRC. S nimi měl svádět tuhý boj miláček domácího publika Roman Kresta na dal.ím peugeotu. Nakonec se smál překvapivě čtvrtý v řadě . Václav Pech na voze Ford Focus WRC. Kresta v úvodu rally chyboval a druhý den po dal.í jezdecké chybě  a technických problémech odstoupil. Thiry na začátku třetí etapy odstoupil po poruchu motoru a Campos byl rád, .e po problémech získal cenné body  za  druhé místo.

Loni se rally zúčastnilo 128 posádek z 12 evropských států, na startu se objevilo 18 vozidel specifikace WRC a 10 jezdců s prioritou FIA B!

Prachatice 2005, foto © Pavel Kacerovský	Prachatice 2005, foto © Pavel Kacerovský
Prachatice 2005, foto © Pavel Kacerovský	Prachatice 2005, foto © Pavel Kacerovský
Zobrazit celou fotogalerii