www.car.cz
 

Route 66 - To by měl prožít každý opravdový motorkář
     17.12.2004 19:56 - tisková zpráva


Route 66 jako symbol

To by měl prožít každý opravdový motorkář!

Z Los Angeles až do Nového Mexika (a zpět)

Přátelé v jedné stopě

Základem byla dobrá organizace

 

Již podruhé se letos v říjnu uskutečnila akce, jež svým emocionálním nábojem nemá pravděpodobně mezi českými motoristickými událostmi obdobu. Podobně silné zážitky snad nabízí, byť jen krátkodobě, pouze návštěva depa při závodech formule 1. A i s tímto tvrzením by zřejmě nesouhlasila většina opravdových motorkářů. Co může totiž nabídnout větší zážitek, než jízda po legendami opředené severoamerické historické silnici Route 66, na níž se snad v některých místech zastavil čas. Navíc v sedle obrovského amerického motocyklu...Ale v celém projektu nejde organizátorům jen o efektní závěr celé soutěže. Jde o stovky a tisíce motorkářských nadšenců, kteří věnují volný čas, prostředky i energii svému motoristickému koníčku, ať jsou to závody dragsterů, motokros, motogp nebo jakékoli další představení, ve kterém hraje hlavní roli motocykl, třeba soutěž Legendární cestou Route 66….  

 

Hlavními aktéry letošní akce „Legendární cestou Route 66“ byli vítěz národního finále Miroslav Backa a známý herec a moderátor, ale především motorkář, Dalibor /Dáda/ Gondík . Výraznou posilou realizačního týmu byl fotograf Jiří Křenek z vydavatelství Axel Springer, známý v posledních letech především špičkovými snímky z prostředí závodů formule 1, otiskovanými zejména v časopisech Svět motorů a Auto TIP. Ten na oltář Route 66 „položil“ dokonce závěrečnou GP Formule 1 v brazilském Sao Paulu.

 

Českou výpravu ve Spojených státech doplňoval a neoficiální, leč důležitou funkci řidiče doprovodného vozidla zastával s velkou odpovědností Martin Miler z agentury Media Fashion, která se na celé akci, zejména však na domácí soutěži podílela nezastupitelným způsobem. Dalšími partnery soutěže “Legendární cestou Route 66“ pro letošní rok byly Harley-Davidson CR, organizátoři MR dragsterů, tým Route 66 – HD Downtown a samozřejmě stovky soutěžících a fanoušků motorek.

 

66 Známá Route 66 se Spojenými státy vine od východu na západ, z Chicaga do Los Angeles, v délce 2400 mil, spojuje osm států (Illinois, Missouri, Kansas, Oklahoma, Texas, Nové Mexiko, Arizona a Kalifornie) a do jisté míry symbolizuje rozvoj této země v uplynulém století. Právě výstavba a rozvoj moderní dálniční sítě, růst městské zástavby a měnící se životní styl mají na svědomí postupnou likvidaci některých úseků této, pro americkou historii tak důležité silnice. Přesto lze stále ještě kolem 85% Route 66 projet motorovým vozidlem.

 

66 Především proto, že západní část proslulé silnice je obecně považována za atraktivnější, rozhodli se organizátoři jízdy pro letošek nesledovat Route 66 v „klasickém“ směru z východu na západ, ale jako místo startu zvolili Los Angeles. Rovněž se v předpokládaném itineráři drželi jihovýchodních států USA, kde si valná část zachovaných úseků Route 66 podržela svůj původní kolorit. Je pochopitelné, že s ohledem na vývoj počasí v této části Spojených států ve druhé polovině letošního října, došlo k některým korekturám původně plánované trasy, ale v podstatě se jednalo, jak již bylo uvedeno v titulcích, o expedici z LA do Nového Mexika, přesněji do města Albuquerque, a zpět. Důvod návratu do výchozího místa byl zcela prozaický, protože z technického hlediska bylo letošní “objevování Ameriky“ zajištěno na základě v USA běžně fungujících institucí, jakými jsou půjčovny motocyklů a automobilů, a zapůjčenou techniku bylo potřeba vrátit...

 

66 Při výběru jednostopé techniky byla volba obou protagonistů dost odlišná. Mirek Backa se rozhodl pro klasiku nejklasičtější a jeho partnerem na dobu téměř čtrnácti dnů se stal Harley Davidson Heritage Softtail. Dalibor Gondík podlehl zvědavosti a rozhodl se vyzkoušet stroj americké značky, která vznikla teprve v roce 1954 - Victory Vegas - poháněný dvouválcem 1500 cm3   se senzačním průběhem točivého momentu a nesmírně pohodlný. Oba stroje tak přesně korespondovaly s duchem celé akce a pro jízdu po Route 66 se hodily jako žádné jiné. Základní výbavu jezdců ještě doplňovalo kožené oblečení a dvě přílby - otevřená a integrální.

 

66 Jízda po Route 66 byla pro všechny zúčastněné opravdu zážitkem na celý život. Zejména v oblastech, kde cesta prochází pouštními oblastmi nebo přírodními rezervacemi. Překvapující je kupříkladu kvalita asfaltového povrchu vozovky, po které již léta projede nějaké vozidlo pouze jednou za čas. Benzinová čerpadla, ale i motely a jiná zařízení kolem silnice, především odstavené automobily, jsou většinou ve stavu, v jakém je jejich majitelé nebo uživatelé před léty opustily. Povětrnostní vlivy jsou vzhledem k převládajícímu suchému počasí minimální. To vše vyvolává pocit pohybu v jakýchsi kulisách, protože za čímkoliv reálným - kupříkladu fungující čerpací stanicí, motelem, poštovním úřadem - je potřeba vydat se přinejmenším k nejbližší dálnici. A i v místech, kde se u Route 66 vyskytují lidé, vypadá vše, jako by se zde zastavil čas.

 

66 Právě proto, že provoz na historických úsecích Route 66 je opravdu minimální, byl i kontakt našich motorkářů s pověstnou americkou dopravní policií zanedbatelný. Ta se totiž vyskytuje především tam, kde se něco děje a kde je potřeba něco řešit. Na Route 66 snad byli Češi podezřelí jedině tím, že jeli i po úsecích, které vlastně nikam nevedly, nebo zastavovali tam, kde nebyl důvod - třeba kvůli fotografování - jemuž mimochodem fotograf Jiří Křenek věnoval skutečně spoustu času, takže příznivci jeho snímků se mají opravdu na co těšit. A tak se nakonec do bližšího kontaktu se strážci pořádku dostali jezdci na Harleyi a Victory i jejich doprovodné vozidlo pouze v jednom případě, a to v novomexické indiánské rezervaci, při jejímž průjezdu zaujal pozornost amerických policistů právě jejich neobvyklý způsob jízdy.

I zde se to ovšem obešlo bez osobního kontaktu, a účastníci výpravy jenom intenzivněji vnímali pozornost policistů.

 

66 Na amerických silnicích je obecně velmi silně přítomna autorita dopravních policistů a respekt před nimi, takže je celkem pochopitelné, že ani velké a silné stroje nedokázaly české motorkáře vybudit k nedodržování rychlostních limitů. Bez předchozího domlouvání je prostě respektovali... Vliv na to mělo koneckonců i chování ostatních amerických řidičů. Ti jsou mimochodem velmi pozorní a přátelští, takže každé zastavení bylo důvodem k oslovení či přátelské debatě a zastávka na neobvyklém místě (kupříkladu na dálnici mimo parkoviště) vyvolá téměř okamžitě reakci v podobě nabídky pomoci kolemjedoucími řidiči.

 

66 Mimořádně dobré vztahy jsou právě mezi motorkáři. Všude, kde česká výprava jenom na chvíli zastavila, je hned ostatní motorkáři velmi přátelsky zdravili a vyptávali se odkud jedou a kam mají namířeno. Zájem se několikanásobně ještě zvýšil v okamžiku, kdy se Američané dozvěděli, že pocházejí z Česka a cílem jejich cesty je právě jízda po Route 66. To už byli doslova nadšeni, zvali Čechy na kafe nebo na koblihu a chtěli se okamžitě k výpravě přidat...

 

66 Potěšující byla rovněž skutečnost, že oba motocykly po celou dobu jízdy po Route 66, během níž ujely více než 2600 mil, fungovaly naprosto spolehlivě, bez jediné závady. Jejich ovládání přitom není zase až tak jednoduché. Všichni tři jezdci (v poslední fázi cesty nahradil Jiří Křenek v sedle Victory Vegasu Dalibora Gondíka, který se plánovaně vrátil dříve zpět domů/ si na jejich hmotnost a způsob ovládání museli zvykat. Na první pohled to totiž vypadalo, že oba stroje jsou určeny především pro jízdu rovně, jakákoliv jiná manipulace, jako otáčení na silnici, jízda ve městě a podobně byla docela náročná.

 

66 Fantastickou zkušenost získali účastníci jízdy i v běžném provozu. Američtí řidiči jsou totiž nesmírně vstřícní, dávají si přednost a nejsou hysteričtí. I ve středu Los Angeles proto neměli Češi na amerických motorkách s jízdou žádné problémy. Princip je zřejmě v toleranci -  jede vždy ten, kdo je tam dříve, řidiči se podívají navzájem na sebe a jedou. A to je asi také to, co nejvíc schází českým řidičům. Američané, přestože řídí velká auta, jsou stále v pohodě a vypadá to tak, jako by vůbec nepospíchali. Problémy nemají ani se zdánlivě krutými limity rychlosti. Naučili se s nimi žít a proto vzdálenost místa, do kterého se svým vozidlem míří, udávají spíše v době jízdy, než v mílích. A tak se nesmíte divit, když na otázku „Kolik je to do Las Vegas?“, řidič v Los Angeles odpoví: „Jedenáct hodin“...

 

66 To, co si oba hlavní protagonisté letošní akce „Legendární cestou Route 66“ - Mirek Backa i Dalibor Gondík - po návratu domů kromě nepřeberného množství zážitků jednohlasně pochvalovali, byla perfektní připravenost a zajištění někdy dost komplikované cesty. Oba jezdci ocenili zejména to, že díky spolehlivému „servisu“ se mohli plně věnovat jízdě, která často probíhala v podmínkách na hony vzdálených těm, na které jsou zvyklí z domu, nemuseli se ničím rozptylovat a jejich bezpečná jízda po Route 66 nebyla ničím ohrožována.

 

 

 

 

Legendární cestou Route 66, ročník 2004, v datech:

 

Termín uskutečnění: duben – říjen  2004

 

Použité motocykly: Mirek Backa - Harley Davidson Heritage Softtail, motor čtyřdobý vzduchem chlazený dvouválec, zdvihový objem 1500 cm3    , 4 stupňová             převodovka, pohon zadního kola ozubeným řemenem. Kotoučové brzdy na obou kolech, pohotovostní hmotnost cca 297 kg. Nejvyšší rychlost 160 km/h.

 

                                    Dalibor Gondík - Victory Vegas 1500, motor 50 st.V Twin cca 1500 ccm, 2 válce 4 dobý, převodovka 5 stupňová, hmotnost 281 kg, pohon zad.kola ozub. Řemenem, kotoučové brzdy na obou kolech.

 

Doprovodné vozidlo: Dodge Durango

 

Celkem ujetá vzdálenost: 2 600 mil

 

Nejdelší etapa:  cca 400 mil (z Flagstaff do Albuquerque  )

 

Zvláštní událost : Napadení Jirky Křenka ve vesnici Oatman ve státě

           

Účastníci: Mirek Backa,  /29/ amatérský motorkář, 

                  výherce soutěže, obchodní zástupce /dlažba/, jeho druhý syn se narodil týden po návratu z USA

                  

                 Dalibor /Dáda/ Gondík /34/, herec a moderátor TV NOVA, bavič, v soukromí náruživý motorkář a velký znalec a sběratel  kinematografie, otec syna

                

                 Jiří Křenek /30/, fotograf, držitel titulu o nejlepší světovou automobilovou   fotografii roku /vyhlášenou v lednu 2004 v Paříži/, mezi zahraničními novináři přezdívaný  „muž s laserem v oku“ 

 

 

Fotografie super kvality  najdete v naší fotogalerii ZDE


 
© 2008 Webfarm s.r.o. - info@webfarm.cz - ISSN 1803-1692 - rss/xml doudoune canada goose pas cher  canada goose pas cher   canada goose Schweiz  Belstaff Leather Jackets canada goose